Dějepis - Národní obrození

8. červen 2011 | 17.11 | | autor: spooky

Národní obrození


= široké celospolečenské hnutí za oživení národa, jeho historie, kultury a jazyka

1. etapa = Jazyková – 1780-1810
Josef Dobrovský
- zakladatel slavistiky, jazykoveděc, psal německy a latinsky
František Martin Pelcl
- historik
Josef Jungmann
- autor česko-německého slovníku – 5 dílů
Václav Thám
- režisér, herec, autor divadelních her
Jaroslav Puchmajer
- básník
Matěj Kopecký
- loutkař
Václav Matěj Kramerius
- zakladatel nakladatelství Česká expedice (Praha), divadlo Bouda na Koňském trhu (Václavské náměstí)

2. etapa = Kulturní – 1810-1830
- zakládání muzeí, vznik vlasteneckých spolků, divadelních her, prohloubení myšlenky slovanské vzájemnosti

František Palacký
- historik, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě do r. 1526

R. 1818 založeno České vlastenecké muzeum, myšlenka slovanské vzájemnosti podporována autory:
Pavel Jozef Šafařík – dílo Slovanské starožitnosti
Janem Kollár – sbírka Slávy (bohyně) dcera
Fr. Lad. Čelakovský – Ohlasy písní ruských, Ohlasy písní českých

Ve snaze zdůraznit význam české historie vytvořili Václav Hanka a Josef Linda podvrhy děl, rukopisy:
rukopis Královedvorský – podle místa "nálezu" Dvůr Králové, pocházel prý ze 13. st., obsahoval 6 epických básní, oslavoval vítězné boje s nepřáteli vlasti
rukopis Zelenohorský – podle místa "nálezu" Zelená Hora, prý pocházel už z 9. st., obsahoval např. skladbu Libušin soud

Rukopis Zelenohorský označil za podvrh už Dobrovský, ale Palacký a Šafařík hájili jeho pravost.
V 80. letech 19.st. skupina specialistů vedená T.G.M. dokázala, že se jednalo o podvrh. Přesto oba rukopisy inspirovaly ke tvorbě řadu umělců.


3. etapa = Revoluční – 1830-1848
- v r. 1848 bylo v Polsku potlačeno národně osvobozenecké povstání, tomtéž roce revoluce i ve Francii, změna panovníka, revoluční nálada narůstala i u nás

1848a) Revoluce ve Vídni (13. 3.)
Odstoupil a prchl kancléř Metternich, císař slíbil svolat Ústavodárné shromáždění pro vypracování ústavy.

b) Petice v Praze
Březen: - zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách
- rozšíření samosprávy
- svoboda tisku a slova
- lepší vzdělaní učitelů aj.

c) Národní výbor v Praze (= národní orgán NO)
Duben: dělil se na skupiny:
LIBERÁLOVÉ - Palacký, Rieger
REV. DEMOKRATÉ - Frič, Sabina
Palacký prosazoval AUSTROSlAVISMUS = větši svobodu slovanských národů žijících v Rakouské monarchii

d) Slovanský sjezd v Praze (2. – 17. 6.)
- přes 300 delegátů slovan. národů žijících v monarchii, myšlenka austroslavismu, požadavek nár. rovnopráv.

e) Revoluce v Praze (12. 6. – 17. 6 .)
Útok dělostřelectva gen. Windischgrätze, barikády, počátek svatodušních bouří. Krvavě potlačeny, narůstala vojen. diktatura, rozpuštěn Národní výbor i Slovanský sjezd.

f) Zrušení roboty a poddanství
Revoluce ve Vídni pokračovala. Od července zasedán Ústavodárný sněm, 7. 9. zrušena robota a poddantsví. V říjnu revoluce ve Vídni potlačena.
SNĚM PŘESUNUT DO KROMĚŘÍŽE.

g) Nový císař a ústup revoluce
2. 12. 1848 namísto Ferdinanda V. Dobrotivého na trůn - mladý František Josef I. (1848 – 1916)

h) Neúspěch revoluce 1848/1849
Úsilí Fr. Josefa I. – opět vládnout absolutisticky. Prozrazeny přípravy květnového povstání. Poté řada studentů, dělníků, řemeslníků zatčena. V Praze vyhlášen výjimečný stav.

POŽADAKY ČESKÉHO NO BYLY ZÁKLADEM POLITIKY ČECHŮ PŘI ROZVÍJENÍ ČESKÉHO NÁRODNÍHO ŽIVOTA.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře