Dějepis - Rozvoj vědy a změny ve společnosti

8. červen 2011 | 17.23 | | autor: spooky

Rozvoj vědy a změny ve společnosti

V Z Evropě posílení měšťanstva, rozvoj manufaktur, uplatnění vynálezů. Poznatky z doby renesance: objevy J. Keplera, G. Bruna a G. Galileiho (dalekohled). Pitvy a zájem o stavbu těla. Rozvoj filosof. názorů – Isaac Newton – zákon o zemské gravitaci.
Z Francie – osvícení, úsilí o systematičnost vzdělání – vydání Encyklopedie, výsledky nejnovějších výzkumů a snah vědců v čele s D. Diderotem, Voltairem, J. J. Rousseunem. Osvícení ovlivnilo panovníky 18. st. – osvícenský absolutismus (Marie Terezie, Josef II).

Předpoklady přechodu k průmyslové společnosti

Nárůst obyvatel a odliv lidí do větších měst -> změna v zemědělství. Počátky hosp. střídavého a nové plodiny: jeteloviny, brambory, řepa. Zdokonalena nářadí - nové typy pluhu, secí stroj. V manufakturách Z Evropy využití vynálezů – mech. spřádací stroj, mechanický stav. Výroba kvalitního Fe, větší těžba uhlí, parní stroj – 1784 James Watt. Průmyslová revoluce – hromadné zavádění strojů do výroby – počátek v Anglii.

Kontinentální mocnosti za absolutismu
Francie

Po 30ti leté válce – k nejvyspělejším a nejlidnatějším. Ludvík XIV. (1661-1715) – snaha o absolutismus, zrušil edikt nanský, pronásledoval hugenoty. Oslabil opozici šlechty, do úřadů – měšťany, např svého ministra financí – Jeana Colberta. Ten oživil hospodářství, dal postavit vodní kanál ve Francii mezi Atlantikem a Středoz. mořem - rozmach kolonií v Americe a části Indie pro dovoz levných surovin. Zásady hospodářské teorie = merkantilismus. Obyvatelstvo: dělení na 3 stavy: šlechta, duchov., ostatní. Četné války za rozšíření F s Habsburky (války o dědictví španělské 1701-1714, s Nizozemím a Anglií). Konec vlády – úpadek země, krize, ta pokračovala i za Ludvíka XV. a XVI.

Rusko
Po nástupu Romanovců r. 1613 – vyčerpání z válek proti Švédům a Polákům. Většina obyvatel – nevolníci ovládnutí bojary.
Car Petr I. (1689-1725) – velké změny ve vojsku, aby získal přístup k Baltu. Podporoval rozvoj manufaktur. Získal spojenectví s Dány, Polskem a Saskem, válka se Švédy (1700-1702). Po vítězství přístup k Baltu. R. 1703 založil Petrohrad. Zakládal nové školy a upevnil absolutismus = samoděržaví.
Kateřina II: (1762-1796) – snaha upevnit carskou moc, častá nevolnická povstání , např: Pugačovo v povodí Donu a Uralu r. 1773-75. Rozšířila přístup Ruska k Černému moři, založeny přístavy Oděsa a Sevastopol.

Polsko
V krizi, v letech 1772-1795 jeho trojí dělení mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem.

Habsburská monarchie
Leopold I. (1657-1705) – v závěru boje o španěl. dědictví do r. 1714, v té době vládl Karel VI. (1711-1740), Španělsko pod vládou fr. Bourbonů (Filip V.), nesmí být připojeno k Fr. – Rak. Habsburkům. Války s Turky – velké daně.
Marie Terezie (1740-1780) – Slezské války (2) s Pruskem, ztráta Slezska a Kladska. Ve 3. pruské válce ztráta dalšího území. Reformy Marie Terezie (správa státu, armáda, finance, soudnictví, školství) pomohly k centralizaci vlády.
Všeobecná vojenská povinnost (14 let), nové pevnosti – Terezín, Olomouc. Soupis domů, obyv. a pozemkového majetku – Tereziánský katastr. Poddaní – těžké postavení na venkově. Po velké neúrodě r. 1770 zhoršení situace, vyšší ceny, hladomor, epidemie. Proto velké selské povstání v SV Čechách r. 1775 u Chlumce na Cidlinou – neúspěch. Poté vydán robotní patent – pouze 3 dny roboty.
Manžel M. Terezie – František Štěpán Lotrinský v letech 1745-65 římsko.-něm. císařem. Měli 16 dětí, např: Josef II., Leopold II., Maria Antoinetta.
Pragmatická sankce – založil ji Karel VI. v roce 1713, chtěl tím zajistit nástupnictví své dceři i nedělitelnost monarchie.

Osvícenecké reformy
Josef II (1780-1790) – od r. 1780 spoluvladařem s matkou M. Terezií. Od r. 1780 vládl, další reformy ve prospěch státu a v duch. osvícenecého absolutismu. R. 1781 – patetny: toleranční a o zrušení nevolnictví.Další opatření proti moci katol. církve, zrušení klášterů, církev pod dohledem státu, zákaz poutí, zavírání kaplí a kostelů. Snaha o modernizaci a centralizaci země – úř. jazyk němčina. Často cestoval v utajení mezi prostým lidem. Po smrti vláda jeho bratra Leopolda II. (1790-1792), poté František II. (1792-1835), konec reforem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře